Kdo, kdy a jak hodnotí krajinný ráz


V minulých článcích jsme se snažili definovat krajinný ráz a vysvětlit rozdíl mezi ním a tím, jak chápeme krajinu.

Hodnocení krajinného rázu můžeme rozdělit na dvě části: hodnocení vlivu záměru na krajinný ráz a hodnocení krajinného rázu území.



Hodnocení krajinného rázu území, dříve nazývané jako preventivní hodnocení, je tvořeno vždy pro určité území, například pro celé CHKO, kraj nebo město. (Preventivní hodnocení pro chráněné krajinné oblasti bylo pořizováno Agenturou ochrany přírody a krajiny od roku 1995.)

Území v těchto studiích je členěno na menší části – krajinné celky a krajinné prostory (dříve oblasti či místa krajinného rázu). Tyto části jsou kategorizovány dle cennosti, hodnot a znaků, které jsou v nich přítomné. Toto hodnocení slouží jako plošný podklad pro ochranu přírody a krajiny na úrovni územně analytických podkladů.



Hodnocení vlivu záměru na krajinný ráz, také označováno jako případové (někdy se také používá pojem kauzální hodnocení krajinného rázu), se zabývá hodnocením vlivu určitého záměru na krajinný ráz.

Toto hodnocení se vždy provádí v prostoru, který může být potencionálně ovlivněn. Tento prostor se nazývá dotčený krajinný prostor. Jeho velikost závisí na charakteru záměru a krajiny. Hlavním faktorem při vymezování hranic je většinou to, kam až se záměr bude vizuálně uplatňovat.

Hodnocení vlivu záměru na krajinný ráz (vychází ze zákona č. 114/92 § 12) je stanoveno metodickými pokyny. Toto hodnocení je využíváno v procesech, jako je EIA, SEA či územní rozhodnutí. Ze zákona víme, že k umisťování a povolování staveb, jakožto i k jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. V některých složitějších případech je nutné zajistit odborné posouzení krajinného rázu, respektive vypracování studie posouzení vlivu navrhovaného záměru na krajinný ráz. Posouzení musí být nezávislé a metodicky správné. Odborné posouzení (studii) vypracuje nezávislý odborník v oblasti hodnocení krajinného rázu. Toto odborné posouzení zajišťuje orgán státní správy nebo investor.

Na základě tohoto posouzení (studie) vydá příslušný orgán ochrany přírody a krajiny stanovisko (souhlasné či nesouhlasné). Finální rozhodnutí je založeno na odpovídající správní úvaze, která zohledňuje všechny podklady a informace, a je v kompetenci příslušného orgánu ochrany přírody.